DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
aktualizováno: 12.01.2024 21:34:07 

cvičení těla a mysli udržuje zdraví a energii

Živiny‚ nadváha a jiné

Med chrání naše tělo

 

Pokud se cítíte vyčerpáni ze zimy a předvánočního shonu, pak si dejte lžíci medu. Podle odborníků totiž obsahuje velké množství fruktózy a glukózy, které jsou přeměněny v játrech na glykogen. Tento zásobní energetický sacharid je pak využit při fyzické námaze. Ale med zvyšuje také energii mozku a chrání tělo před infekcemi. 

  V zimě prostě není lepšího povzbuzovače, než je právě kvalitní med. Lepší je med lesní, protože obsahuje ve srovnání s květovým medem více bílkovin, vitaminů a minerálů. Ovšem i kvalitní květový med má dost blahodárných účinků na lidský organismus.  

Antičtí atleti si dávali med před olympiádou, protože pak dosahovali lepších výkonů a měli větší výdrž.

Kdo si dá lžíci medu před spaním, podpoří výrazně mozkové funkce. Fruktóza totiž zůstane v játrech připravena celou noc a zásobuje mozek během spánku energií. Ten se tak lépe regeneruje a druhý den lépe funguje.

 

Chrání tělo před infekcemi

Vyjma toho med zvyšuje imunitní systém a má antibakteriální a protivirové účinky. Podle několika studií dokonce ochrání otevřené rány před zlatým stafylokokem.    

Med navíc podporuje dobré střevní bakterierie a zároveň omezuje v množení ty špatné. Velmi vhodný je také pro osaby se syndromem dráždivých střev. Doporučuje se také při žaludečních vředech.

zdroj: www.novinky.cz

   

 

Antibiotika - všelék nebo problém ?

Objev antibiotik se považuje za jeden z největších pokroků v oblasti medicíny 20. století. Mají nezastupitelné místo při léčbě takových nemocí, jako jsou např. streptokoková angína či některé typy zápalu plic. Stále větší množství původců nemocí je proti nim ale odolných. Bakterie se toiž při častém užívání během několika let přizpůsobí a stávají se proti nim rezistentní. A tak přestože vědci neustále vyvíjejí nová a nová antibiotika, nelze na jejich pomoc spoléhat do nekonečna.

Počátky antibiotik

Vědecký rozvoj antibiotik začal teprve ve 20. století. Zásadní objev v tomto směru učinil v září roku 1928 skotský bakteriolog Alexander Fleming. Ten objevil první antibiotikum vyráběné živými organismy - plísněmi - penicilin. Název je odvozen od modrozelené plísně rodu Penicillium, která vytváří sametové povlaky například na kazícím se ovoci. První dávky penicilinu použil jako očkovací látku při léčbě tyfu a později při léčbě syfilidy. Hojněji se penicilin začal používat až v polovině 40. let při léčbě zraněných vojáků. V roce 1945 Fleming obdržel za objev prvního antibiotika na světě Nobelovu cenu.

Skutečně první doklady o používání antibiotik ale pocházejí již z doby více než 2 tisíce let př.n.l. a to ze starověké Číny, kde lidé léčili infekce obklady z plesnivého sójového mléka, či od starověkých egypťanů, v jejichž kostrách byly nalezeny stopy po užívání antibakteriálních látek.

Všeho moc škodí

Po prvních úspěších Flemingova objevu na sebe nedala další antibiotika dlouho čekat. Dnes je známo okolo šesti tisíc různých druhů antibiotik. V oblasti medicíny se používá asi 70 druhů. Ostatní jsou pro živé organismy v různé míře jedovaté.

S rozšířeným užíváním antibiotik se ale už od 60. let začal objevovat problém s tím, že mnohé bakterie se stávají proti těmto lékům odolné - rezistentní. Rezistence představuje problém, který trápí celý svět. Nejméně potíží působí rezistence tam, kde se antibiotika předepisují jen výjimečně. Právě nadměrné užívání antibiotik nese vinu na odolnosti bakterií vůči těmto léků. Antibiotika jsou často předepisována, i když to není ke zdárnému vyléčení nutné. Největší problémy způsobují především původci angíny, jejichž odolnost vůči antibiotikům za posledních pár let velmi stoupla, nebo bakterie zlatého stafylokoka, jenž je původcem zánětů v nemocnicích kde se antibiotika předepisují nejčastěji a organismus pacientů má velmi slabou imunitu.

Kdy antibiotika užívat

Vždy je důležité pamatovat na to, že konkrétní antibiotikum účinkuje jen na konkrétní bakterie a proti virům je neúčinné. Pokud se potřebujeme zbavit rýmy, mírně zvýšené teploty či kašle tak k tomu antibiotika nepotřebujeme. Pomou jiná léčiva - možná ještě lépe.

Antibiotika si sami neordinujte a nepoužívejte ta, která byla předepsána někomu jinému. Vždy je nutné přesně znát diagnózu a pak stanovit nejvhodnější léčbu. To by měl určit lékař. Nenaléhejte zbytečně na lékaře, aby vám nějaké antibiotikum předepsal. Pokud vám nějaké skutečně předepíše, pak dodržujte stanovené dávky a časy užívání. Léčbu předčasně neukončujte, i když se vám může zdát, že už potíže odezněly. K úplnému vyléčení je potřeba nejen zbavit se potíží, ale zničit všechny původce nemoci. Zeptejte se lékaře nebo si přečtěte příbalový leták léku, kde je napáno čemu je potřeba se při léčení vyhnout a jak správně lék užívat.

Některé antibiotika vám mohou způsobovat žaludeční nevolnosti, zvracení, průjem či bolesti břicha - to je důvod ke konzultaci s lékařem, ale ne k samovolnému přerušení léčby. Při nedostatečném přeléčení např.streptokokové infekce, kterou je třeba angína, mohou bakterie přetrvávat v těle v kklidovém stavu a po čase mohou vyvolat závažné onemocnění jako je zánět ledvin, kliubů, zánět srdečních chlopní a jejich poškození.

Při užívání antibiotik se řiďte zdravým rozumem a radou lékaře.

podle ZIKADO

 

   Konec mýtu o vejcích

Přispívají vejce opravdu k infarktům a mrtvicím? Tuto jednoduchou otázku si položili vědci z Harvardské univerzity v Bostonu. Pak se pustili do úctyhodné studie. Zkoumali na 100 000 lidech, jestli konzumace jednoho vejce denně zvyšuje riziko aterosklerózy, tedy infarktu nebo mrtvice. Dospěli k překvapujícímu závěru: U naprosté většiny lidí nezvyšuje! Nebyli však schopní přesně určit, proč tomu tak je.

Mezi zkoumaným vzorkem populace se ovšem objevila jedna výjimka: diabetici. Těm vědci nemohli doporučit pravidelnou konzumaci vajec. Mnoho z nich pak mělo problémy se zvýšenými krevními tuky.

Vejce obsahují hodně fosfolipidů, zejména lecitinu, který pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a brzdí jeho ukládání na stěnách cév, ale i v játrech. Má na náš organismus i řadu dalších pozitivních vlastností.

Rovněž v nich převládají pro zdraví příznivější nenasycené mastné kyseliny včetně poměrně vysokého obsahu omega-3 nenasycených mastných kyselin (NMK). I ty snižují hladinu cholesterolu a krevních tuků. Navíc přispívají k pružnosti cév, působí proti zvýšené tvorbě krevních sraženin, mají protizánětlivé účinky atd.

Vaječný cholesterol obsažený ve žloutku se váže hlavně na proteiny s vysokou hustotou (HDL). Neukládá se proto v cévách, naopak, odbourává se v játrech 

Pokud vajíčka mírně ovlivňují cholesterol, obvykle zvýší víc ten hodný (HDL) a méně ten zlý (LDL), takže výsledné hodnoty nebývají negativní.

Potraviny mají vliv na hladinu krevního cholesterolu ze 20, maximálně ze 30 %. I potenciální riziko vajec bylo tedy v každém případě zveličené. Hlavně u zdravých lidí, kteří případný nadbytek cholesterolu bez problémů vyloučí.

Nejíst vůbec vajíčka, protože mám vysoký cholesterol, je tudíž hloupost. Většina z těchto lidí si je může dopřát, pokud jim v tom nebrání konkrétní zdravotní potíže.

Podstatnou roli v tom co je chyba hraje skladba jídelníčku. Pokud v ní dominují živočišné tuky a trans tuky, které vznikají třeba při nesprávném smažení, mohou mít větší problémy s cholesterolem než při konzumaci vajec. Pokud v ní převažuje ovoce, zelenina, ryby, nízkotučné mléčné výrobky a rostlinné tuky, nezpůsobí vejce žádné potíže.

Jíst vajíčka, i když zápolím s vysokou hladinou krevních tuků, to není jen o mlsném jazýčku. Z nutričního pohledu jde totiž o superpotravinu. Ne náhodou. Je extraktem toho nejcennějšího, co příroda dokázala vymyslet pro zrození budoucího zárodku.

Nemělo by nás proto překvapit, že vejce obsahují vitamíny všech skupin (s výjimkou céčka), minerální látky, stopové prvky, ale také biologicky hodnotnější bílkoviny než jsou ty z masa a mléka. Jsou v nich totiž hojně zastoupeny esenciální aminokyseliny, které si nedokážeme syntetizovat a při tom se bez nich neobejdeme.

Vajíčko má energetickou hodnotu 332- 387 kJ. To je o něco víc než jedno velké jablko. Proto se hodí i pro hubnutí: žádná kalorická bomba, navíc nás zasytí na relativně dlouhou dobu, takže trpíme méně pocity hladu a nutkáním se přejídat.

„I to jsou důvody, proč nepodléhat cholesterolové hysterii kolem vajíček, a jíst je,“ zdůrazňuje doc. ing. Míková z Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze. „Samozřejmě s rozumem.“

Petr Veselý, Právo 

 

 Cholesterolová lež

My lékaři se vším naším vzděláním, znalostmi a autoritou si často rozvineme dosti velké ego,které nám ztěžuje přiznat, že jsme se mýlili. Takže tady to je. Otevřeně přiznávám, že jsem se mýlil. Jako kardiochirurg s pětadvaceti lety praxe jsem vykonal více než 5000 operací srdce, a dnes přišel den, abych napravil svůj omyl lékařskými a vědeckými fakty.

Mnoho let jsem praktikoval s dalšími prominentními chirurgy označovanými za “tvůrce veřejného mínění”. Bombardováni vědeckou literaturou, neustále na seminářích, jsme my tvůrci veřejného mínění trvali na tom, že onemocnění srdce je jednoduchým důsledkem zvýšené hladiny cholesterolu v krvi.

Jedinou přijatelnou léčbou bylo předepisování léků na snižování cholesterolu v krvi a diety s velmi nízkým obsahem tuků. Pochopitelně jsme trvali na tom, že taková dieta sníží hladinu cholesterolu a výskyt onemocnění srdce. Odchýlení se od těchto doporučení bylo považováno za kacířství a mohlo dokonce vést k žalobě.

Nefunguje to!

Tato doporučení již nejsou vědecky ani morálně obhajitelná. Před několika lety bylo zjištěno, že skutečným důvodem onemocnění srdce jsou záněty stěn tepen, a toto zjištění vede pomalu ke změně způsobů, jakým budou onemocnění srdce a další chronické nemoci léčeny. Dlouho zavedená dietární doporučení vytvořila epidemii obezity a cukrovky, jejichž následky poráží úmrtností, lidským utrpením a ekonomickými následky jakoukoliv epidemii moru v historii.

Ačkoliv 25% lidí bere drahé statiny, a ačkoliv jsme snížili množství tuku v potravě, tento rok zemře na onemocnění srdce více Američanů než kdykoliv dříve. Statistici z American Heart Association ukazují, že 75 miliónů Američanů trpí onemocněním srdce, 20 miliónů má cukrovku, a 57 miliónů je jí ohroženo. Tyto nemoci postihují stále mladší a mladší lidi ve stále větším a větším množství.

Jednoduše řečeno, pokud by nebyly v těle přítomny záněty, není možné, aby se na stěnách tepen usazoval cholesterol a způsoboval onemocnění srdce a mrtvice. Bez zánětů by se cholesterol pohyboval volně tělem, jak to příroda zamýšlela. Jsou to záněty, kvůli kterým se cholesterol usazuje.

Zánět není nic komplikovaného - je to jednoduše přirozená obrana těla před nepřáteli, jako jsou bakterie, toxiny nebo viry. Zánět je dokonalý ve své funkci ochrany těla před těmito bakteriálními a virovými vetřelci. Nicméně pokud tělo neustále vystavujeme zraněním toxiny nebo potravou, k jejímuž příjmu není uzpůsobeno, dojde k něčemu, čemu se říká chronický zánět. Chronický zánět je přesně tak škodlivý, jako je akutní zánět prospěšný.

Který rozumný člověk by se vědomně vystavoval potravinám a jiným látkám, o kterých ví, že poškozují jeho tělo? Dobře, možná kuřáci, ale ti se k tomu alespoň rozhodli dobrovolně.

My ostatní jsme se jednoduše drželi doporučené stravy, která obsahuje nízké množství tuků a vysoké množství polynesaturovaných olejů a sacharidů, aniž bychom věděli, že neustále poškozujeme své tepny. Toto opakované poškozování vede ke vzniku chronických zánětů, které vedou k onemocnění srdce, mrtvicím, cukrovce a obezitě. Ještě jednou to zopakuji.

Poranění a záněty našich tepen jsou způsobovány nízkotučnou dietou, která nám byla po léta doporučována zdravotní vědou.

Co je největším viníkem chronických zánětů? To je jednoduché, je jím přebytek jednoduchých vysoce zpracovaných sacharidů (cukr, mouka a všechny produkty, které jsou z nich vyrobeny) a nadměrná konzumace omega-6 rostlinných olejů, jako jsou sójový, kukuřičný a slunečnicový, které se nachází v mnoha zpracovaných potravinách.

Představte si na chvíli, že drsným kartáčem opakovaně přejíždíte přes svojí kůži, dokud nezčervená a nezačne takřka krvácet. Řekněme, že to budete dělat několikrát denně po dobu pěti let. Pokud dokážete snášet bolestivé kartáčování, budete mít nakonec na kůži krvácející, oteklou infikovanou oblast, jejíž stav se bude s každým dalším kartáčováním zhoršovat. To je dobrý způsob, jak si představit proces zánětu, který může právě teď probíhat ve vašem těle.

Bez ohledu na to, kde k zánětu dojde, jestli uvnitř nebo na povrchu vašeho těla, jde vždy o totéž. Nahlédl jsem do tisíců a tisíců tepen. Nemocná tepna vypadá, jako by někdo vzal kartáč a opakovaně rozdíral její stěny. Několikrát denně vytvářejí potraviny, které jíme, malá zranění, na něž naše tělo opakovaně odpovídá tvorbou zánětů.

Ačkoliv máme rádi sladkou chuť koblihy, naše tělo na ní odpovídá poplachem, jako by dorazil nepřítel vyhlašující válku. Potraviny plné cukru a jednoduchých sacharidů, nebo zpracované s omega-6 oleji, aby vydržely déle v regálech supermarketů, jsou již dlouhou dobu základem naší stravy. Tyto potraviny pomalu každého otravují.

Jak vede snězení obyčejné koblihy ke tvorbě zánětu a nemoci?

Představte si, že vylijete na svojí klávesnici sladký sirup, a získáte představu o tom, co se stane ve vašich buňkách. Když sníme jednoduché sacharidy jako cukr, hladina cukru v krvi rychle vzroste. V odpovědi na to začne naše slinivka vylučovat inzulín, aby tento cukr přesunul do buněk, kde bude uskladněn jako zásoba energie. Pokud jsou buňky plné a další glukózu nepotřebují, odmítnou jí.

Pokud vaše plné buňky extra glukózu odmítnou, hladina cukru v krvi roste, což vede k další produkci inzulínu, a cukr je proměněn na tuk a uskladněn v tukových tkáních.

Co má toto všechno společného se záněty? Hladina cukru v krvi je udržována ve velmi úzkém rozsahu. Nadbytečné molekuly cukru se totiž navazují na různé bílkoviny, které poté poškozují stěny tepen. Tato opakovaná poškození vedou k tvorbě zánětů. Když si několikrát denně zvednete hladinu cukru v krvi, je to stejné, jako byste si rozdírali vnitřky vašich citlivých tepen.

I když to nevidíte, buďte si jistí, že k tomu dochází. Během pětadvaceti let jsem viděl více než 5000 pacientů, kteří měli všichni jedno společné - záněty ve svých tepnách.

Vraťme se zpět ke koblize. Tato nevinně vypadající dobrota obsahuje nejen cukr, ale byla také upečena v jednom z mnoha omega-6 olejů, například v sójovém. Brambůrky a hranolky jsou pečeny v sójovém oleji. Zpracované potraviny jsou vyráběny s omega-6 oleji, aby se prodloužila jejich životnost v supermarketech. Ačkoliv patří omega-6 oleje mezi esenciální - jsou součástí každé buněčné stěny, která kontroluje výměnu látek mezi vnitřkem buňky a okolím - musí být konzumovány ve správném poměru k omega-3 olejům.

Pokud se tato rovnováha posume ve prospěch přílišné konzumace omega-6 olejů, buněčné membrány produkují chemikálie zvané cytokiny, které přímo způsobují záněty. Dnešní strava obsahuje extrémní nepoměr mezi těmito oleji. Nerovnováha se pohybuje mezi 15:1 až ke 30:1 ve prospěch omega-6. To znamená obrovské množství cytokinů způsobujících záněty. Optimální a zdravý poměr by měl být 3:1.

Aby to bylo ještě horší, nadbytečná váha, kterou sebou díky těmto potravinám nosíte, vede ke tvorbě přeplněných tukových buněk, které produkují velké množství prozánětlivých chemikálií, které zhoršují poškození způsobená vysokou hladinou cukru v krvi. Proces, který začal koblihou, se promění v začarovaný kruh, který vede k onemocnění srdce, vysokému krevnímu tlaku, cukrovce a nakonec Alzheimerově nemoci.

Nelze utéct před skutečností, že čím více konzumujeme připravených a zpracovaných potravin, tím více si každý den přidáváme k zánětům. Lidské tělo nebylo navrženo ke zpracování potravin plných cukrů a omega-6 olejů.

Existuje pouze jediný způsob, jakým lze záněty odstranit, a tím je návrat k potravinám bližším k jejich přírodnímu stavu. K budování svaloviny potřebujete jíst více bílkovin. Vybírejte si sacharidy, které jsou velmi komplexní, jako například ovoce a zeleninu. Omezte nebo eliminujte zánětlivé omega-6 oleje jako kukuřičný a sójový, a zpracované potraviny, které je obsahují. Jedna lžíce kukuřičného oleje obsahuje 7,280 miligramu omega-6. Sójový ho obsahuje 6,940 mg. Používejte místo nich olivový olej nebo máslo vyrobené z mléka krav živených trávou.

Živočišné tuky obsahují méně než 20% omega-6 a jsou mnohem méně zánětlivé než údajně zdravé rostlinné oleje. Zapomeňte na “vědecká fakta”, která vám byla po dlouhou dobu vtloukána do hlavy. Vědecká fakta, podle kterých saturované rostlinné tuky způsobují onemocnění srdce ve skutečnosti neexistují. Vědecká fakta, podle kterých zvyšují saturované tuky hladinu cholesterolu v krvi jsou také velmi slabá. A protože víme, že cholesterol není příčinou onemocnění srdce, jsou dnes obavy ze saturovaných tuků ještě absurdnější.

Cholesterolová teorie vedla k beztučným nebo nízkotučným doporučením, která dále vedla ke vzniku potravin, které nyní způsobují epidemii zánětů. Medicína udělala obrovskou chybu, když doporučovala lidem, aby se vyhýbali saturovaných tukům a upřednostňovali potraviny s vysokým obsahem omega-6 olejů. Nyní máme epidemii zánětů tepen, která vede k onemocněním srdce a dalším tichým zabijákům.

Co můžete udělat je dát přednost skutečným potravinám, které jedla vaše babička, a vyhnout se těm, které nosí vaše matka z regálů supermarketu plných zpracovaných potravin. Eliminací zánětlivých potravin a přidáním esenciálních živin z nezpracovaných potravin můžete odstranit poškození vašich tepen způsobené dnešní typickou stravou.

Dwight Lundell MD

 

 

 

  Pravda o nadváze

Je celá řada různých mýtů o hubnutí, ale většina se dá velice snadno odhalit, pokud rozumíme principu, jak funguje naše tělo.

Nemáte nadváhu, protože jste jedli příliš mnoho!
Máte nadváhu, protože jste nejedli dost!

To je pravda. Nejedli jste dostatek něčeho, co je pro naše tělo základní. Vašemu tělu schází něco, co potřebuje k tomu, aby bylo silné a zdravé - základní výživa.

Takže, aby přežilo a žilo s nedostatečným přísunem živin, které mu dáváte, vaše tělo dělá tři věci:

1/ Zpomalí Váš metabolismus, aby Vás učinilo méně aktivní. Tímto způsobem uchovává energii a zbývající vzácné výživné látky. Proto se cítíte unavení.

2/ Jako následek zpomaleného metabolismu začíná uskladňovat více tuků, protože si myslí, že hladoví.

3/ Jestliže má Vaše tělo nedostatek živin (dokonce i jedné jediné mikroživiny, která má udržet zdravé Vaše vlasy), tak to způsobí, že "zesílí" Váš hlad a chutě a doufá, že budete jíst potřebné živiny. Samozřejmě, že většinou sáhnete po nějaké dobrotě, po polotovaru nebo po podobném na živiny chudém jídle, které způsobilo nedostatek živin na začátku! Takže tím prodloužíte problém, ztrácíte zdraví, životní energii a pokračujete v nabírání váhy.

Diety, omezení jídla, prášky na potlačení hladu a pod. potlačují jen příznaky tělo se zhoršuje díky nedostatku živin vyplývajícího z omezení jídla. Další významný problém je masivní úbytek svaloviny souběžně s úbytkem tuků. Takže když znovu Váhu naberete (což se nazývá JO-JO příznak), tak přiberete jen tuky. (pokud přitom necvičíte jak blázen) Takže skončíte s ochablým tělem, které je ještě v horší kondici, než když jste začali. A navíc se to podepíše i na Vašem zdraví, protože máte dokonce i méně živin k obnově Vašich buněk, což je ta počáteční příčina, proč jste přibrali váhu.

Co je odpověď?
Potřebujete odstranit příčinu obezity na buněčné úrovni. To Vám umožní se rychle zbavit tuků se zdravými návyky a udržet si stále ideální váhu. Potřebujete se naučit vybírat správné jídlo, které dodá vašemu tělu živiny. Lidské tělo je živé - roste a dýchá. Energii pro život - živiny dokáže přijmout jen z toho co rostlo a dýchalo. Synteticky vytvořená potrava je vhodná pro syntetické tvory.

 

Výňatek z přednášky Dr. Joe Wallacha MVDr., MUDr., kterou přednesl v roce 1994 v Kansas City.

Strávil jsem 12 let pitváním zvířat, celkově jsem provedl 17 000 pitev. Také jsem se zúčastnil okolo 3 000 pitev na lidech.
Závěr byl takový, že každý případ přirozené smrti, ať již u zvířete nebo u člověka, je projevem nedostatku živin. Tyto výsledky mě fascinovaly.  Vzpomněl jsem si na své dětství, náš dobytek a hlavně na to, čím jsme jej krmili aby byl zdravý. Jak je ve stravě potřeba kombinovat vitamíny a minerály, tak aby je tělo bylo schopno využít.

Chci se zmínit o dokumentu amerického senátu číslo 264 z druhého zasedání 74 kongresu. V tomto dokumentu se uvádí: „Zemědělská půda je ochuzena o minerály a v důsledku toho úroda z této půdy obsahuje nedostatek minerálů. U lidí, kteří jedí takovouto stravu, dojde k výskytu nemocí spojených s nedostatkem minerálů. Jediným způsobem jak těmto nemocem předejít je užívat potravinové doplňky obsahující minerály“. Tento dokument pochází z roku 1936!

Pokud začínáte poznávat, že i minerály jsou důležité, musím vám také něco říci o minerálech samotných a o tom jak je nejlépe užívat. Na trhu jsou k dostání tři druhy minerálů. Jsou to:
Anorganické minerály nejsou v podstatě nic jiného, než rozdrcená skála. Vstřebatelnost pro tělo je 5% až 10% a po 35. roce věku klesá na 3% až 5%. Vezmeme-li například sloučeninu vápníku a laktózy, pak v 1 000 mg této látky je 250 mg vápníku a 750 mg laktózy. To znamená, že z jedné takovéto tablety dostaneme do těla při 5% vstřebatelnosti 12,5 mg vápníku. Chceme-li tedy vstřebat denní dávku 1000 mg vápníku, musíme zkonzumovat 80 tablet.
Chelatované minerály byly vyvinuty v šedesátých letech v konkurenci při zásobování farmářů minerály pro dobytek. Tyto minerály znamenaly významné zlepšení vstřebatelnosti a tím i zlepšení zdravotního stavu dobytka s následným zlevněním chovu. Chelatovaný minerál je prvek, na který je navázána aminokyselina, enzym nebo protein. Tím, že minerály jsou navázány na látku, jež je tělu vlastní, vzrostla vstřebatelnost až na 40%.
Koloidní minerály jsou jednotlivé molekuly určité látky rozptýlené ve vodě. Nejedná se tedy o tablety, ale o tekutinu. Rozptýlené částice mají záporný elektrický náboj, zatímco střevní stěna má kladný náboj. To vše má za následek, že tyto minerály jsou vstřebatelné až z 98%.
 

 

 

A ještě něco málo o vodě.

Existuje osm prvků bez kterých nemůžeme žít: karbohydráty, proteiny, tuky, vitamíny, minerály, vláknina, kyslík a voda.

Jaká je funkce vody?
- účastní se procesu trávení, vstřebávání a asimilace potravy
- účastní se procesu vyměšování odpadových látek ze střeva a ledvin
- reguluje tělesnou teplotu
- slouží jako mazací prostředek pro klouby a membrány
- tvoří přibližně 92% krve
- krev slouží jako přepravní prostředek živin po celém organismu
- voda je rovněž hlavní složkou téměř všech tělesných sekrecí a trávicích štáv
- organismus potřebuje denně asi 1,5 až 2 litry vody pro zachování optimální funkce

Čím méně vody pijete, tím více se ji organismus bude pokoušet uschovat pro pozdější využití. Tomuto procesu se říká zadržování vody. Nedostatek vody může vést k přejídání, vzhledem k tomu, že pocit hladu může být způsoben dehydratací. Máte-li pocit hladu, je možné, že váš organismus jen potřebuje vodu. Dodržovat pitný režim je často jen otázkou zvyku. Doporučujeme mít stále při sobě sklenici vody a popíjet po troškách celý den.