Tajemství snů
Spát člověk musí , ale musí také snít?
Své sny lidé zkoumají odpradávna. Přestože vznikla celá řada teorií o funkci a poslání snů, je znám jen pouhý popis dějů. Jejich skutečná podstata a význam vědcům stále uniká. Známý psychiatr a vědec Sigmund Freud dospěl k závěru, že sny jsou cestou do nevědomí, která pomáhá člověku zpracovávat jeho vnitřní rozpory. Právě proto je tak složité snům porozumět.
Sny se vztahují ke vzpomínkám nebo k současné situaci snícího. A tak stejný sen může mít pro dva různé lidi různý význam.
Sní úplně každý člověk. Sen je jakousi zprávou duše, kterou není snadné rozluštit a proto se doporučuje sny si zapsat a později si o nich s někým popovídat.
Sní už i nenarozená miminka v děloze matky - zhruba od sedmého měsíce těhotenství.
Při snění pracují nejvíc paměťová a citová centra v mozku. Nejvíc snů se člověku zdá ráno před probuzením.
Spánek má několik fází dlouhých 70 až 90 minut. Nejdůležitější je tzv. REM fáze – snová část – při které oči člověka pod víčky rychle kmitají – právě v této fázi se odehrávají všechny sny.
Pokud se člověk v hlavní snové fázi probudí, dokáže velmi barvitě líčit právě prožitý sen – ženy si většinou pamatují sny lépe než muži.
V průměru se člověku za jednu noc zdají až čtyři sny.
V průběhu snění je „kritické já“ člověka, které posuzuje správnost nebo mravnost určitého chování „vypnuté“ a může tak dojít k uvolnění jinak blokovaných představ.